Skladba sanačního systému: Základ pro úspěšné vysychání zdiva

Sanační omítkový systém je vícevrstvý systém navržený tak, aby umožnil vlhkému zdivu dýchat a zároveň zabránil pronikání solí a vlhkosti na povrch. Správná skladba vrstev je klíčová pro jeho funkčnost a dlouhou životnost.

1. Příprava podkladu

Než začnete se samotnou aplikací sanačního systému, je nutné důkladně připravit podklad:

• Odstranit staré omítky minimálně do výšky 80 cm nad viditelnou hranici vlhkosti.
• Vyčistit spáry a odstranit volné části zdiva.
• Provést mechanické nebo chemické odstranění solí, pokud jsou přítomny.

2. Vyrovnávací (případně sanační) jádro

V případě velmi nerovného nebo poškozeného zdiva je vhodné aplikovat vyrovnávací jádrovou omítku. Tato vrstva by měla být paropropustná a nesmí obsahovat žádné hydrofobní přísady, které by bránily odpařování vlhkosti.

3. Porézní omítka – srdce sanačního systému

Porézní omítka je hlavní vrstvou sanačního systému. Její specifická struktura s otevřenými póry umožňuje:

• Odpařování vlhkosti ze zdiva do okolního prostředí.
• Zachycení solí uvnitř omítky, čímž se zabrání jejich výkvětům na povrchu.

Typická tloušťka porézní omítky se pohybuje mezi 20–30 mm. Důležité je dodržet doporučené technologické přestávky mezi jednotlivými vrstvami, aby nedošlo k uzavření vlhkosti uvnitř zdiva.

4. Finální štuková vrstva

Na porézní omítku se nanáší speciální sanační štuk, který je rovněž paropropustný a kompatibilní s podkladní vrstvou. Použití běžného štuku by mohlo vést k uzavření systému a následnému odlupování vrstev.

Zrání zdiva a omítky: Klíč k dlouhodobé funkčnosti

Jedním z nejčastějších problémů při aplikaci sanačního systému je nedostatečné zrání zdiva a omítkových vrstev. Každá vrstva potřebuje čas na vyschnutí a vytvrzení:

• Jádrová omítka: min. 7 dní na 1 cm tloušťky.
• Porézní omítka: 10–14 dní v závislosti na vlhkosti prostředí.
• Štuk: min. 7 dní před nátěrem nebo malbou.

Vlhkost zdiva by měla být během zrání kontinuálně sledována, aby bylo možné určit, kdy je možné přistoupit k dalším vrstvám nebo finální úpravě.

Měření vlhkosti: Jak zjistit, kdy je zdivo připravené

Pro správné načasování jednotlivých kroků je nezbytné provádět měření vlhkosti zdiva. Existují různé metody:

Ideální je kombinovat více metod a výsledky porovnat. Vlhkost zdiva by měla klesnout pod 3 % hmotnostní, než se přistoupí k finálním úpravám.

Časté chyby při aplikaci sanačního systému

Při realizaci sanačního systému se často opakují následující chyby:

• Nedostatečná příprava podkladu – zbytky solí a starých omítek snižují účinnost systému.
• Použití nevhodných materiálů – běžné omítky a štuky nejsou paropropustné.
• Nedodržení technologických přestávek – vrstvy nevyzrají a dochází k odlupování.
• Chybné měření vlhkosti – nesprávné vyhodnocení stavu zdiva vede k předčasným krokům.

Doporučené podmínky pro aplikaci a zrání

Pro dosažení optimálních výsledků je nutné dodržet následující podmínky:

• Teplota prostředí: 5–25 °C.
• Relativní vlhkost vzduchu: max. 75 %.
• Dobré větrání místnosti, ale bez průvanu.
• Ochrana před přímým sluncem a mrazem.

V zimních měsících může být nutné použít odvlhčovače nebo přerušit práce do příznivějších podmínek.

Výběr správného systému: Srovnání typů sanačních omítek

Závěr

Sanační omítkový systém je efektivním řešením pro vlhké zdivo, pokud je správně navržen a aplikován. Klíčové je dodržet správnou skladbu vrstev, použít kvalitní porézní omítku, zajistit dostatečné zrání zdiva a pravidelně provádět měření vlhkosti. Vyvarujte se běžných chyb a sledujte doporučené podmínky pro aplikaci. Jen tak zajistíte dlouhodobou funkčnost a estetický vzhled vaší stavby.